100 let ČRS MO Rakovník 1910 – 2012
Trochu historie nikoho nezabije
Pověst o vzniku Rakovníka
Za pradávných časů stával na Rakovnickém potoce nedaleko kostelíka sv. Jiljí mlýn. Ve mlýně žil mlynář se svou početnou rodinou. V Čechách uhodila velká neúroda, s níž se dostavila veliká nouze a s ní spojený i hlad a mor. Mlynář zemřel a mlynářka ze zoufalství a hladu si usmyslela, že děti a sebe otráví tím, že jim dá sníst uvařené raky kterých bylo v té době v potoce hojnost . Věřilo se tehdy, že raci jsou jedovatí. Co si předsevzala, to také provedla, nalovila raky, uvařila je a dala je dětem k večeři v domnění, že se ráno již neprobudí. Ráno se však děti probudily zdravé a čilé a sháněli se po něčem k snědku. Mlynářka pochopila, že pověst o jedovatosti raků je klamná. Od té doby se živila s dětmi převážně vařenými raky. V nedlouhé době se rozneslo, že v místním potoce žijí velmi chutní raci a lidé ze širokého okolí se začali do místa stěhovat. Tak vznikla původní osada zvaná Raková. Později se osada přestěhovala na východ na vhodnější místo a jejím rozvojem vzniklo postupně město zvané Rakovník. Tolik pověst.
V Kosmově kronice je uvedeno, v roce 686 zde stávala osada Rokytno, jméno vzniklo dle něho od rokytí, které na zdejších mokřadech hojně rostlo. Dle jeho tvrzení jméno Rakovník vzniklo od jména Krakovanů, t. j. obyvatelstva žijícího v té době ve zdejší krajině. Vypuštěním písmene K vzniklo jméno Rakovník .
Tolik podle Jana Rennera, místního historika.
Vznik rybářského spolku
v Královském městě Rakovník
Před založením spolku si jednotliví občané pronajímali části vodních toků od jejich vlastníků. Byly to obce, mlynáři, šlechta a jiní.
To se nelíbilo několika sportovním rybářům, kteří usilovali o založení rybářského spolku a možnosti pronajímat si vodní toky a rybníky, kde by mohli provozovat svého koníčka společně. A tak se sešli 21.června 1910 v restauraci p. Párise, aby založili rybářský spolek v Rakovníku. Jako vzor stanov použili stanovy rybářského spolku v Horšovském Týně. Po schválení stanov c. a k. místodržitelstvím připravili Rybářský řád, který schválili na 1. valné hromadě. Aby měli kde provozovat sportovní rybolov, pronajali si od města úsek Rakovnického a Lišanského potoka od obce Senomaty další úsek Rakovnického potoka a Nový rybník. V prvních létech velkým zdrojem příjmů byl prodej raků.
1. světová válka však rozvoj spolku téměř zastavila. Po skončení války se vrátili vojáci do civilu a začal nový rozvoj. Zajímavé ježe stát spolků přiděloval bezplatně za státních prostředků násady některý druhů ryb a hlavně úhoří monté.Spolek získal postupně do pronájmu od města rybník Bory a další části Rakovnického potoka. Rakovničtí rybáři usilovali o získání rybářského práva na řece Berounce. To však po parcelaci Fürstenberského panství získal Rybářský klub úředníků a zaměstnanců fürstenberského velkostatku v Křivoklátě.
Získání revíru na Berounce se podařilo až v roce 1952 zestátněním rybářského práva. Tehdy byly vytvořeny nově rybářské revíry a Rakovnickému spolku byl přidělen rybářský revír Berounka č.6 od jezu mlýna v Nezabudicích až k jezu elektrárny ve Zvíkovci, dále byl nově i stanoven. Revír Rakovnického potoka, který byl stanoven od mostu v Pustovětech až po Jesenické rybníky, včetně rybníků Bory, Žákova a Oprámu. Část tohoto revíru od mostu ve Švihově Až k Jesenickým rybníků byla později přenechána nově vzniklé organizaci Jesenice Získání sportovních revírů mělo za následek i zvýšení zájmu občanů z Rakovnicka o sportovní rybolov, takže se zvýšil počet nových členů.
Další nárůst členské základny byl po roce 1970, kdy na Rakovnicku bylo vybudováno několik závlahových nádrží pro zemědělství. Organizace získala tyto nádrže do pronájmu, některé začlenila do revíru a některé si ponechala jako chovné vody. V akci „Z“ vybudovala organizace rybník Bartoň. Pro tuto zvýšenou činnost však potřebovala mít hospodářské zázemí, to se podařilo vybudovat v Žákově mlýně, který organizace odkoupila.od Státního statku, Dále byl od státu zakoupen Žákův rybník na jehož odbahnění získala organizace dotaci. V současné době má organizace revíry a chovné vody tak jak je uvedeno na těchto stránkách. ( REVÍRY ZDE )
Pokud by někdo měl zájem o podrobnou historii organizace vydala organizace Almanach ku stému výročí v roce 2010. Je možno si ho objednat u MO.
Autor – pan Josef Lev.
